páníček i Pán smečky štěňat

I když je mi submisivní role asi přirozenější, rád využívám své zkušenosti z druhé role i v hraní se submisivy a psy. A když říkám "hraní", je to asi nejlepší popis mé dominantní role. Nejsem totiž žádný drsný dominant, který by svůj protějšek zneužíval a ponižoval. Mám radši vtip, zábavu a hlavně společný zážitek.

Samozřejmě, že je to vždy trochu o lidském egu, které sice u mě není moc silné, ale i tak potřebuje občas pohladit. A pro ego Pána není nic lepšího, než když vidí svého submisiva překonávat nepohodlí a bolest, aby Pánovi udělal radost svou poslušností a oddaností. Podstatnější ale je, že mohu pomoci svému submisivovi s uspokojením, erotickou zábavou a psychickým odpočinkem. Vždy samozřejmě zodpověvědně a bezpečně a dle jejich přání a nálady.

Být "páníčkem" je ale víc než jen erotika, protože pejsek není pejskem jen v ložnici. Pejskům se snažím být oporou kdykoliv je to potřeba. Vždy u mě najdou klín na odpočinek a ruku na utišení, pokud je potřeba. Snažím se být pro ně vrbou, když se trápí, i hlasem svědomí i rozumu, pokud v něčem váhají. Poskytuji jim také postrčení k věcem, které chtějí začít a chybí motivace, nebo výzvu do úkolů, se kterými nechtějí přestat a chybí jim chuť.

Přístup se mi osvědčil a díky tomu jsem získal pořádnou smečku, větší než bych si v začátcích uměl přestavit. A všichni jsou nejen hraví tuliví pejsci, ale i společně fungují úžasně, takže zažíváme hodně zábavy.

Má smečka

Jako Páníček jsem měl postupně několik psů. Někteří mě opustili, protože si našli přítele a nechtěli dělit svoji pozornost. Pár si po čase uvědomilo, že dogplay není pro ně to pravé a posunuli se dál. S oběmi variantami jsem vždy už od začátku smířen a vím, že nemá smysl brzdit je na cestě za štěstím. Já se o ně můžu jen starat, dokud jsou u mě, a nechat je jít, když jsou připraveni. I když i pak zůstávám rád v kontaktu a kontroluji, že jsou spokojení.

Má smečka ve svých největších časech čítala pět psů. Cítil jsem ale, že to není správně a že nezvládám dávat jednotlivým pejskům tolik pozornosti, kolik by si zasloužili. A v tu chvíli byla větší šance rozbrojů a nesouladů ve smečce, což není dobré. Smečka by měla fungovat jako rodina, která se sice může občas poškládlit, ale většinu času se musí mít rádi a pomáhat si a musí je bavit trávit spolu čas. Proto při přijímání nového pejska automaticky nepředpokládám, že bude součástí smečky, ale sami se musí zkamarádit. A sami si také musí určit, jakou budou mít hierarchii a dynamiku vztahů.

Nyní mám smečku čtyř úžasných psů, tedy vlastně tří psů a jedné lišky:

Spec je Bernský salašnický pes, kterého mám 8 let. Jméno jsem mu dal podle jeho tehdejšího zájmu o spektografii. Je alfou smečky, přestože je přátelský a poslušný a Ritchi ho jednou nazval "objímací mašinou". Ale smečka jej uznává a je jim dobrým příkladem.

Hack je Shiba Inu jako já a mám ho 7 let, a je ve smečce beta. Jméno dostal kvůli svému IT zaměření. Byl zvolen Mr. Puppy České republiky 2017, ale určitě ne proto, že by byl můj, ale protože byl prostě od začátku sebevědomé a hravé štěně.

Taci je Kavalír King Charles Španel a mám ho už dlouhých 12 let. Je hierarchicky předposlední ve smečce, tedy řecké písmeno psí. Taci je spíše tišší stydlivější pejsek a proto jsem mu dal jméno Taci jako zkráceninu anglického slova taciturn, tedy mlčenlivý.

Ritchi je liška, omega smečky a můj pejsek už 3 roky. Díky své energii a přátelskosti se stal Mr. Puppy České republiky 2018, 1. runner-upem Mr. Puppy Evropy 2019 a International Puppy 2023.